Bosruck jsme měli rozlezený už od loňska, kdy jsme tam chtěli zlehka zahájit sezónu. Jenomže jsme zbaběle/moudře/obezřetně [nehodící se šrtněte] ustoupili před bouřkou, která se nakonec pro nedostatek diváků nekonala, už z Kitzsteinu. Tak nám nezbylo, než to letos dolézt.
V pátek tedy ve zjednodušeném řízení skupina A pořizuje vozík vysokohorské menáže a bez otálení koná přesun do Vyššího Brodu. V sobotu ještě než začnou kuři pět provedena útočná snídaně, poškádlen táborový pes a dokončen přesun do nástupního bodu dříve, než zvolna se probouzející národy celé Evropy stihnou na dlouhé hodiny zneprůjezdnit Taurskou dálnici.
Takřka přesně v 0945 skupina A z chodu zahajuje nápor od sedla Pyhrnpass směrem na Bosruck. Směrovka ukazuje 3 1/2 stunde, cíl je jasný - překonat.
|
První pohled
Nálada v kolektivu je vzdor rannímu vstávání uspokojivá, ovšem první pohled směrem k Fuchsalm a nahoru na Lahnerkogel dává tušit, že počasí asi nebude úplně zcela hi-fi.
|
|
Lahnerkogel blues
Zhruba ve čtrnácti stech začala prádelna, a už se to kupodivu nezlepšilo. Na vršku Lahnerkogel jsme si povyprávěli, co všechno bychom mohli vidět, kdyby bylo vidět, což výstup velmi zpestřilo.
|
|
|
Vrcholové foto
To na Bosrucku už nic vyprávěno nebylo, bo tam nikdo s vystoupivších ještě nebyl. V rámci náhradního programu si zájemci postudovali nejbližší okolí vrcholu v mapě a pořízeno triumphální foto. Popravdě, foto se dalo udělat na každém druhém českém hřbitově, a nebylo třeba nikam lézt.
|
| |
Na blízko
Protože se v den výstupu nepromítalo, věnovali jsme se alespoň studiu nejbližšího okolí. Pohleďte příkladmo na tento zaručeně pravý keř kosodřeviny.
|
|
|
Na střeše
Procházka po hřebeni přes Kitzstein je úúžasná, je to jak byste šli po hřebeni střechy. Dole jsou takové malé plyšové kravičky a modely rakouských domečků ... Jindy.
|
|
|
| |
... koukáme okolo
a začalo být přeci jen vidět i něco kolem. Jak jinak.
|
|
|
Cestou s kopce ...
Poté, co jsme se vynadívali nezbylo než sestoupit. Čím níž jsme šli, tím výš se zvedaly mraky
|
|
|
| |
Milka
Vládla pravá alpská pohoda, až z toho Milka zhnědla.
|
|
|
Konečně slunce
V neděli se konečně vyčasilo a k počasí nebylo možno mít vážnějších připomínek. Protože bylo času málo, autem jsme si dojeli až do střediska Planneralm (cca 1600 m.n.m) a rozhodli se obejít okolní kopce.
|
|
|
|
Rentiér
U Plannersee pantáta Rumík zapudil od lavičky důchodce, usedl, započal kochání a dumal o tom, jaké to bude až se stane rentiérem.
|
|
Oko
"... malebná krajina s mořskými oky, jejichž odlesky se tříští o skálu." Asi tak by se to dalo říci.
|
|
| |
Klasik
Ptt. Kulesh zaostřil do dálky a zaujal klasický postoj "Vůdce hledí do budoucnosti č.1". Jen odlít z bronzu.
|
|
|
Dobro došli
Nezbytná vrcholová fotečka, aby bylo jasné, že jsme byli na kopci. Na Hochrettelsteinu si mi líbilo, rostla tam travička, svítíčko slunilo a dalo se tam pěkně vyhřívat.
|
|
|
| |
Pod kopcem
Jezero Plannersee velmi lákalo ke koupání, leč nepřetržitý proud turistů nás přiměl tento plán přehodnotit. Tak jsme aspon znectili nedaleký potůček.
|
|
|
Na kopci
Je tedy pravda, že bylo na co koukat. Tohle je třeba pohled směrem k Ennstalu.
|
|
|
| |
Poslední rozhled
Tak ještě se naposledy pokochat, potom už jen seběhnout sjezdovkou dolů, šup do auta a vydat se zpět, kde na nás čeká Kolbenka, ranní zácpy, termíny, zedníci a další méně zábavné věci.
|
|
|
Cestou dolů
Poseděli jsme na vršku, pokochali se, vtlačili do hlavy slavnostní Milku (tu placatou) a přišel čas návratu.
|
|
|
|
|