Plavci Tahle fotka vznikla vlastně až na závěr vody, ale proč s ní nezačít. Všímáte si vážnosti, se kterou všichni účastníci přistoupili k jejímu pořízení. Můžete si nás vytisknout a pověsit hned vedle památečního fota "Valná hromada povltavské župy hasičské 1859" po pradědečkovi. Brnkačka Když je správně vody, sluníčka, a všeho, je to paráda. Když to i přiměřeně teče, tedy ani málo, ani moc, nic už člověku neschází. Slunce, voda, vítr Když se počasí konečně umoudřilo a přestalo pršet, začal foukat ukrutnej vítr, pochopitelně předoboční. Jel jsem v singlu a vítr mě pěkně dráždil, protože jsem vždycky vykoumal, kudy ty šutry objedu, pak přišel silnější poryv a bylo zase všechno jinak. Kuleš s Darmodějem ale tyhle problémy neměli, inu ve dvou se to lépe píchá. Hospodáři V Lokti jsme poslali Toma za hospodským ať zjistí, zda bychom se nemohli vyspat na verandě, že někteří mají mokré věci. Vrátil se samozřejmě s povolením a navíc přinesl dva suché spacáky, karimámy a zprávu, že si můžeme půjčit hospodského stan. Tak se stalo, že jsme přenocovali v hospodě. Ráno ten dobrý muž dorazil o půl hodiny dříve, aby nám mohl uchystat snídani. (???) Mokrý nadělení Někdy to prostě nevyjde a jindy se člověk cvakne vyloženě trapně a musí se smát vlastní blbosti. Rumíkum ve smíchu překážely drkotající zuby. Večer, když se ukázalo, že ať ždímaj spacák sebelíp, pořád z něj kape, už se nesmáli vůbec. Vpřed! Háček si to na poslední chvíli rozmyslel, a mě nezbylo než jet v singlu. Tak jsem všude trousil, že háčka má člověk stejně akorát pro zlost a tvářil se spokojeně. Co taky. Místy to bylo skutečně fajn, ale v neděli v silném protivětru mi občas docela zalézalo. (Dan) Loket Tohle budiž důkazem, že tu a tam vylezem z lodí a zajímáme se i o kulturu. Všichni poznávají Loketský zámek.

Není-li uvedeno jinak, obrázky vyhotovil, oskenil, upravil a slaboduchostmi opatřil © Tonda 1999.